Česká školní inspekce Rozvoj informační gramotnosti na středních Čj.: ČŠIG-5490/19-G2 školách ve školním roce 2018/2019 32/43 jiný předmět než informatiku, také lépe hodnotili svou úroveň digitální gramotnosti. Rozdíly dalších charakteristik škol s lepšími a horšími výsledky žáků v testu informační gramotnosti se neukázaly být významnými, a to včetně aprobovanosti učitelů. 4.4 Otázky testu informační gramotnosti Hodnocení otázek testu informační gramotnosti ukazuje na existenci dvou subdimenzí, v nichž žáci dosáhli různé úrovně úspěšnosti. První subdimenze zahrnuje otázky, které se obsahově zaměřily na dovednosti žáků chovat se bezpečně v potenciálně nebezpečných situacích v on-line prostředí (např. ochrana před počítačovými viry, reakce na podvodný řetězový e-mail – hoax). Pozitivní je, že žáci v těchto otázkách dosáhli vyšší úspěšnosti, než je průměrný výsledek žáků v celém testu. Přes tuto skutečnost je nicméně žádoucí i nadále věnovat pozornost tématu bezpečného chování žáků na internetu, a to také v kontextu skutečnosti, že 90 % žáků se nedomnívá, že by vyučující byli přehnaně opatrní a zbytečně často žáky upozorňovali na nutnost bezpečného chování na internetu. Příklad zadání otázky první subdimenze testu informační gramotnosti, ve které žáci dosáhli 87% úspěšnosti: Vyberte správnou odpověď. Která z následujících možností správně pojmenovává výše uvedenou e-mailovou zprávu a popisuje, jak na ni reagovat? (a) Je to antivir, tuto nesmyslnou zprávu budu ignorovat. (b) Je to hoax, budu se touto důležitou zprávou řídit. (c) Je to antivir, budu se touto důležitou zprávou řídit. (d) Je to hoax, tuto nesmyslnou zprávu budu ignorovat. Druhá subdimenze zahrnuje otázky, které se obsahově zaměřily na dovednosti žáků nalézt vhodné kroky postupu řešení zadané problémové situace (např. zápis algoritmu řešení, interpretace kroků pro dosažení cíle v orientačním plánu). Právě řešení těchto otázek, které jsou náročnější na logické myšlení a představivost, působilo žákům větší potíže – žáci v nich dosáhli nižší úspěšnosti, než je průměrný výsledek žáků v celém testu. Zjištění o větších problémech žáků s řešením kognitivně náročnějších úloh se opakuje v hodnoceních častěji. 44 44 Viz například závěry mezinárodního šetření PISA, které ukázaly na větší problémy českých žáků s řešením otázek zaměřených na návrh a vyhodnocení přírodovědného výzkumu. Blíže viz ČŠI (2016). Mezinárodní šetření PISA 2015. Národní zpráva. Přírodovědná gramotnost. Praha: Česká školní inspekce.