Česká školní inspekce Rozvoj informační gramotnosti na středních Čj.: ČŠIG-5490/19-G2 školách ve školním roce 2018/2019 31/43 Faktor Úspěšnost žáka v testu informační gramotnosti Zřizovatel školy (veřejný) bez vztahu Velikost školy bez vztahu Kraj školy bez vztahu Tabulka č. 13 dále potvrzuje nejednoznačnost vztahu mezi četností využití digitálních technologií ve výuce a dosaženou úspěšností žáků středních škol v testu informační gramotnosti. Lze pouze zaznamenat existenci významného negativního vlivu příliš častého využití digitálních technologií ve výuce, a to pravděpodobně v kontextu následného nedostatku času pro rozvoj dalších znalostí a dovedností žáků. Pozitivní vztah lze naopak pozorovat mezi zařazením problémových úloh vyžadujících formulaci postupu řešení na jedné straně a výsledky žáků v testu informační gramotnosti na straně druhé. 4.3 Faktory úrovně informační gramotnosti žáků – srovnání škol Pro hodnocení významu vybraných faktorů dosažené úrovně informační gramotnosti žáků 3. ročníku středních škol byl dále použit postup založený na porovnání charakteristik dvou skupin škol navštívených v rámci tematické prezenční inspekční činnosti ve školním roce 2018/2019. Do obou skupin bylo zařazeno celkem 30 škol – do první skupiny školy, jejichž žáci dosáhli ve zjišťování dosažené úrovně informační gramotnosti ve školním roce 2018/2019 nejlepších výsledků (dále jen „školy s lepšími výsledky“), do druhé skupiny školy, jejichž žáci dosáhli v tomto zjišťování nejhorších výsledků (dále jen „školy s horšími výsledky“). Při výběru škol byl zohledněn faktor typu studovaného oboru žáka tak, aby struktura typů studovaných oborů byla u obou skupin škol srovnatelná. Předmětem hodnocení bylo posouzení rozdílů v těch vybraných charakteristikách obou skupin škol, které se vztahují k podmínkám a průběhu vzdělávání a jsou relevantní k informační gramotnosti žáků, konkrétně pak: 42 zahrnutí ICT technologií ve strategickém řízení školy (viz tabulka č. 2), kvalita ICT infrastruktury školy (viz tabulka č. 3), kompetence učitelů v práci s ICT (viz tabulka č. 4), profesní rozvoj učitelů v práci s ICT (viz tabulka č. 5), podoba práce s informacemi ve výuce (viz tabulka č. 7), podoba zařazení výuky založené na řešení problémů (viz tabulka č. 8), účelnost využití digitálních technologií ve výuce, 43 využití digitálních technologií pro výuku žáků se SVP (viz tabulka č. 10). Srovnání obou skupin škol naznačuje, že školy s lepšími výsledky vykázaly příznivější charakteristiky spojené s výukou – podobu práce s informacemi ve výuce, podobu zařazení výuky založené na řešení problémů a účelnost využití digitálních technologií ve výuce. Příznivější charakteristiky výuky v uvedených oblastech se přitom netýkaly pouze výuky informatiky, ale také výuky dalších předmětů. Učitelé škol s lepšími výsledky žáků, kteří učí 42 Za tímto účelem byla struktura dílčích hodnocených proměnných charakteristik škol (viz příslušné tabulky) zjednodušena s využitím výpočtu faktorového skóre. 43 Faktor byl utvářen s využitím dílčích proměnných charakterizujících jednak podobu využití digitálních technologií v navštívených hodinách výuky během tematické inspekční činnosti (škála od chybějícího využití po využití ke komplexní a tvůrčí činnosti žáků), jednak účelnost využití digitálních technologií v těchto hodinách vzhledem k účelu a cíli využití.