Česká školní inspekce Rozvoj informační gramotnosti na středních Čj.: ČŠIG-5490/19-G2 školách ve školním roce 2018/2019 20/43 četnost a podobu zařazení výuky založené na řešení problémů v učitelem vyučovaném předmětu, a to s pozitivním vlivem cíleného a pravidelného zařazování takto orientované výuky učitelem, zařazení tvorby žákovských výstupů v učitelem vyučovaném předmětu, a to s pozitivním vlivem pravidelného zařazování tvorby žákovských výstupů učitelem a také s pozitivním, ale výrazně nižším vlivem tvorby žákovských výstupů jako součásti domácí práce a přípravy žáků, aprobovanost učitele v předmětu, který vyučuje, a to s pozitivním vlivem aprobace učitele na vyučovaný předmět, charakter využívaných informačních podkladů učitelem, a to s pozitivním vlivem výběru informačních podkladů motivujících žáky ke kritickému myšlení, podporu ICT koordinátora učitelům v uplatňování didaktických postupů při využití digitálních technologií ve výuce, a to s pozitivním vlivem takovéto praxe. Rozdíly naopak nebyly pozorovány ve vztahu k délce praxe učitele. Menší velikost třídy byla spojena s lepšími možnostmi pro četnější a náročnější práci žáků s informacemi, rozdíly oproti třídám s větším počtem žáků však byly malé. Konečně z předmětového hlediska je vyšší počet a vyšší náročnost vzdělávacích situací, které vyžadují aktivaci schopností žáků pracovat s informacemi a řešit zadané problémy, charakteristická především pro informatiku, rozdíly mezi dalšími skupinami předmětů jsou poměrně malé, přičemž: vzdělávací situace vyžadující schopnosti žáků pracovat s informacemi jsou o něco častější v odborných předmětech a naopak méně časté v matematice, vzdělávací situace vyžadující schopnosti žáků řešit problémy jsou o něco častější ve společenskovědních předmětech a naopak méně časté ve výuce cizích jazyků. V kontextu uvedených zjištění a s ohledem na svůj charakter lze významné příležitosti pro posilování schopností žáků k práci s informacemi a řešení problémů spatřovat v přírodovědných předmětech. V tomto ohledu stojí za pozornost, že učitelé přírodovědných předmětů vnímali vyšší příspěvek své výuky k rozvoji informační gramotnosti žáků než učitelé českého jazyka, cizích jazyků a společenskovědních předmětů. Faktory ovlivňující výskyt a náročnost situací vyžadujících aktivaci schopností žáků pracovat s informacemi a řešit zadané problémy zůstávají vesměs významnými také pro hodnocení výskytu a kvality žákovských výstupů v navštívených hodinách výuky na středních školách. Především učitelé s vyšší úrovní digitální gramotnosti, učitelé informatiky, učitelé častěji zařazující výuku založenou na řešení problémů do svých hodin a učitelé využívající informační zdroje motivující žáky ke kritickému myšlení zařadili tvorbu žákovských výstupů v navštívených hodinách výuky častěji, přičemž žákovské výstupy rovněž naplňovaly požadavky na vyšší počet kvalitativních znaků. Aprobace učitele, délka praxe učitele a velikost třídy se v tomto hodnocení neukázaly být významnějšími diferencujícími faktory. 3.4.2 Využití digitálních technologií ve výuce Využití digitálních technologií ve výuce bývá odůvodňováno argumenty o jejich vlivu na posilování angažovanosti žáků na výuce a utváření jejich pozitivních postojů k učení. Důležitost digitálních technologií je dána také jejich významem pro život v současné společnosti. Zároveň je však nutné zdůraznit, že řada studií ukazuje na nejednoznačnost 24 24 Například LEBEDA, T. et al. (2018). Vliv složení třídy, metod uplatňovaných učitelem a využívání technologií na výsledky českých žáků Sekundární analýza PISA 2015. . Praha: Česká školní inspekce.