Česká školní inspekce Rozvoj informační gramotnosti na středních Čj.: ČŠIG-5490/19-G2 školách ve školním roce 2018/2019 19/43 problémové úlohy zcela odkázáni na instrukce učitele. Příležitosti ke zlepšení lze také spatřovat v častějším setkávání žáků s problémovými úlohami, které vyžadují strukturaci postupu pro jejich řešení (tabulka č. 8). Pozitivně lze naopak hodnotit skutečnost, že učitelé využívají pro řešení problémových úloh různé strategie zapojení žáků, a to včetně jejich vzájemné spolupráce při práci ve skupinách. Třetí aspekt definice informační gramotnosti žáka se týká jeho schopnosti prezentovat, případně sdílet, výsledky své práce. V tomto ohledu se hodnocení zaměřilo především na četnost utváření výstupů žákovské práce a rovněž na kvalitu těchto výstupů. Primární poznatek z hodnocení ukazuje, že v navštívených hodinách výuky na středních školách byl konkrétní výstup vytvořen v 45 % případů, přičemž nejčastěji na těchto výstupech 21pracovali žáci samostatně (55 % výstupů), případně s pomocí učitele. Čtvrtina výstupů byla vytvořena v rámci spolupráce skupiny žáků. Z hlediska kvality výstupů je pozitivní, že přibližně 80 % výstupů bylo hodnoceno jako dostatečně kvalitní vzhledem ke svému cíli, účelu i formě, naopak při tvorbě výstupů se jeví jako vhodné vést žáky k častějšímu dodržování: typografických pravidel (např. vhodný typ písma, správné používání znaků apod.), zásad ochrany duševního vlastnictví, estetických zásad, kdy tato pravidla a zásady splňovala jen přibližně třetina výstupů. Podobně se k otázce četnosti tvorby a kvality žákovských výstupů postavili učitelé navštívených hodin výuky na středních školách, kdy necelých 30 % učitelů uvedlo pravidelné utváření žákovských výstupů přímo ve své výuce, necelých 30 % učitelů jako součást domácí přípravy žáků a zbývajících 41 % učitelů jako okrajovou součást své výuky. Pozitivně pak tito učitelé hodnotili kvalitu výstupů s ohledem na jejich cíl a účel, hůře učitelé vnímali dodržování výše uvedených pravidel a zásad tvorby žákovských výstupů. Výstupy žáků jsou typicky sdílené v rámci třídy či školy, utváření výstupů pro širší okruh osob mimo školní prostředí je méně časté. 22Hodnocení širších vztahů mezi výskytem a podobou vzdělávacích situací vyžadujících aktivaci schopností žáků středních škol pracovat s informacemi (nalezení, třídění a posouzení potřebnosti informací), respektive řešit problémové situace, poskytuje k výše uvedeným poznatkům některá doplňující zjištění. Častější výskyt těchto vzdělávacích situací (které jsou 23navíc pro žáky více náročné) v navštívených hodinách výuky na středních školách byl především spojen s faktory charakterizujícími osobu a práci učitele, kdy zahrnují: úroveň digitální gramotnosti, a to s pozitivním vlivem vyšší úrovně digitální gramotnosti učitele, postupy v práci s informacemi. Blíže viz ČŠI (2016). Mezinárodní šetření PISA 2015. Národní zpráva. Přírodovědná gramotnost. Praha: Česká školní inspekce. 21 Vizuální, akustický či kinestetický výstup, přičemž poslední z těchto typů je výstupem, který vnímáme dotykem, lokomocí – pohybem (např. hmotný produkt, pohybové ztvárnění apod.). 22 Takto sdílení žákovských výstupů v rámci třídy či školy uvedlo 70 % odpovídajících učitelů, sdílení výstupů pro širší okruh osob pak 5 % učitelů. 23 Hodnocení širších vztahů bylo založeno na vytvoření dvou dílčích faktorů: (1) schopnost žáka pracovat s informacemi a (2) schopnost žáka znázornit a řešit problémy. První faktor byl utvářen ze čtyř kritérií uvedených v tabulce č. 7, zatímco druhý faktor ze tří kritérií uvedených v tabulce č. 8, kdy slovní vyjádření bylo kvantifikováno na tří- či čtyřbodové škále. Pro oba faktory pak bylo vypočteno skóre z charakteristik jevů v návštívených hodinách výuky a střední hodnoty skóre byly následně posuzovány vzhledem k vybraným charakteristikám navštívených hodin – předmět výuky, počet přítomných žáků, osoba učitele a ICT koordinátora.