Česká školní inspekce Rozvoj informační gramotnosti na středních Čj.: ČŠIG-5490/19-G2 školách ve školním roce 2018/2019 16/43 Tabulka č. 6 Podpora ICT koordinátora učitelům na středních školách (podíl škol s danou charakteristikou hodnoceného jevu, tematická inspekční činnost) Podpora ICT koordinátora učitelům Podíl Vedení školy výukové využití ICT nesleduje. ICT koordinátor, pokud existuje, je chápán hlavně jako správce sítě a údržbář. 6 % Koordinátor ICT učí ostatní učitele ovládat počítače a pomáhá jim se školní administrativou. 35 % Školní koordinátor ICT má přiměřenou kvalifikaci a zabývá se především pomocí ostatním učitelům implementovat nejvhodnější metody využití technologií. 43 % Ve škole je naplňována vize využití ICT. ICT koordinátor je jejím „duchovním vůdcem“, ale není jediným propagátorem a pomocníkem schopným pomoci ostatním. 16 % 3.4 Průběh vzdělávání Hodnocení průběhu vzdělávání v oblasti rozvoje informační gramotnosti se zaměřuje na tři hlavní elementy její definice v podobě: práce s informacemi a řešení problémů, využití digitálních technologií ve výuce, etických pravidel a pravidel bezpečnosti při práci s digitálními technologiemi. Hodnocení je založeno převážně na pozorování sledovaných jevů během hospitací v hodinách různých předmětů, což reflektuje mezipředmětový charakter informační gramotnosti. 183.4.1 Práce s informacemi a řešení problémů První aspekt zahrnutý v definici informační gramotnosti žáka zdůrazňuje jeho schopnost nalézt, třídit a posoudit potřebnost informací s přihlédnutím jednak k jejich charakteru a obsahu, jednak k potřebám dané problémové situace. Významným předpokladem rozvoje této schopnosti žáka je utváření situací, které vyžadují její využití, a to ideálně s aktivní úlohou žáka. Tabulka č. 7 Práce s informacemi žáků ve výuce na střední škole – nalezení, třídění a posouzení potřebnosti informací žáky (podíl navštívených hodin s danou charakteristikou hodnoceného jevu, tematická inspekční činnost) Ověřování informací, kritické myšlení a rozhodování žáků Podíl Učitel předkládal žákům informace prakticky v hotové formě (podobě) nevyžadující ověření. 55 % Učitel nabízel informace a informační zdroje vyžadující výběr, žáci museli správně zvolit, odkud budou informace čerpat. 36 % Učitel nabízel informace a informační zdroje vyžadující kritický výběr, žáci museli zhodnotit/ověřit věrohodnost informací. 9 % 18 Problematika gramotností má obecně z podstaty svého vymezení nadoborový a mezipředmětový charakter.