Česká školní inspekce Rozvoj čtenářské gramotnosti na základních a středních Čj.: ČŠIG-1065/19-G2 školách ve školním roce 2017/2018 33/43 Tabulka č. 11 Srovnání zjištění ze sledování a hodnocení čtenářské gramotnosti ve školním roce 2015/2016 a 2017/2018 (pokračování) Školní rok 2015/2016 Školní rok 2017/2018 Při formulaci čtenářských cílů v ŠVP byl ve většině škol sledován přístup, který byl založen Hodnocení přineslo podobné poznatky, na většině na jednodušších dovednostech žáků v práci škol byl opětovně zaznamenán přístup na bázi s textem. Doporučeno bylo posílit hloubku jednodušších dovedností žáků v práci s textem. čtenářských cílů v ŠVP. V průběhu výuky se nejčastěji vyskytovaly jevy spojené s využíváním čtenářských cílů a s učitelovou podporou žákům. Méně častý byl výskyt jevů založených na reflexi žáka k dosažení čtenářských cílů (opomíjený jev) a dále pak účinná podpora slabším žákům ze strany učitele. Hodnocení přineslo analogické poznatky. Nejčastější úkoly adresované žákům byly spojeny s hledáním a vyvozováním informací. Méně časté byly náročnější úkoly žákům, stejně jako jevy Hodnocení přineslo analogické poznatky. zdůrazňující aktivitu žáků, včetně plánování své reflexe čtenářství. Hlavními předměty s výskytem jevů spojených se čtenářstvím byly podle očekávání český jazyk a cizí jazyk. Nicméně pouze ve 4 % navštívených hodin žáci vůbec nečetli. Hodnocení přineslo analogické poznatky. Postoje žáků středních škol ke čtení byly více nepříznivé ve srovnání s žáky základních škol. Čtení však nebylo považováno za obtížné. Rozdíly mezi žáky základních a středních škol v jejich vztahu k českému jazyku byly malé. Zdůrazněn byl problém vysokého počtu chlapců dosahujících velmi nízké úrovně čtenářské gramotnosti. Hodnocení poukázalo na existenci podobného problému. Pozitivně lze hodnotit fakt, že soudě podle mírně vyššího podílu škol s písemnou strategií rozvoje čtenářské gramotnosti školy přikládají této oblasti vzdělávání rostoucí význam. Na druhou stranu prozatím není toto zesílení akcentu patrné ve výsledcích žáků. Stále nevyužitou rezervu představuje přibližně třetina škol s ne zcela dobře fungující školní knihovnou. Znatelná změna k lepšímu nebyla zaznamenána ani v typu činností, kterým se žáci v rámci rozvoje svých čtenářských dovedností věnují – přetrvává vysoký podíl spíše elementárních dovedností s malou složkou rozvíjející kritické uvažování nad textem a zobecňování v textu uvedených informací. Přetrvává také spíše negativní postoj žáků ke čtení, který se školám ani přes relativně časté zařazování čtení do vyučovacích hodin nedaří zvrátit. 6 Závěry a doporučení 6.1 Závěry Český jazyk a literatura je podle očekávání předmětem, v němž byl zaznamenán nejvyšší výskyt jevů spojených se čtenářskou gramotností. Ačkoli je pozitivní, že čtenářská gramotnost je rozvíjena také v dalších předmětech a vzdělávacích oblastech, když práce s textem nebyla zaznamenána pouze v 5 % navštívených hodin, vyskytovaly se v navštívených hodinách spíše jednodušší činnosti žáka vztahující se k rozvoji čtenářské