Česká školní inspekce Rozvoj čtenářské gramotnosti na základních a středních Čj.: ČŠIG-1065/19-G2 školách ve školním roce 2017/2018 31/43 českého jazyka jako takového. Citelněji je tento problém pociťován učiteli základních škol. Druhou nejčastěji uváděnou překážkou účinnějšího rozvoje čtenářské gramotnosti žáků je nedostatek času ve výuce pro obsahovou přetíženost RVP a následně v obsahové přetíženosti ŠVP. Další nabízené možné překážky účinnějšího rozvoje čtenářské gramotnosti žáků byly učiteli vybírány méně často (viz graf č. 21), přibližně desetina učitelů žádnou zásadnější překážku neoznačila. K dalším (nenabídnutým, ale učiteli formulovaným) překážkám účinnějšího rozvoje čtenářské gramotnosti žáků patřily problémy se slovní zásobou žáků a porozumění textu v kontextu nezájmu žáků o čtení, a to mimo jiné s ohledem na konkurenci komunikace prostřednictvím krátkých textových zpráv (SMS), sociálních sítí a obecně počítačů, a dále pak počet žáků ve třídě a problémy práce se žáky se SVP. Graf č. 21 Hlavní překážky účinnějšího rozvoje čtenářské gramotnosti žáků (podíl odpovídajících učitelů) 5.2 Vybrané faktory rozvoje čtenářské gramotnosti žáků – srovnání škol Posouzení vybraných faktorů rozvoje čtenářské gramotnosti žáků vychází z porovnání situace 106 škol, které byly navštíveny během tematické prezenční inspekční činnosti. Žáci těchto škol dosáhli různé úspěšnosti v testu čtenářské gramotnosti na poměrně široké škále, což umožňuje zabývat se otázkou, zda se liší charakteristiky škol, jejichž žáci dosahují vyšší, respektive nižší úrovně čtenářské gramotnosti. Proto byly školy rozděleny na dvě poloviny , a to 19prostřednictvím srovnání úspěšnosti jejich žáků s mediánem úspěšnosti všech základních, respektive středních škol – a faktory rozvoje čtenářské gramotnosti žáků byly následně hodnoceny pro dvě takto definované kategorie škol. Nejvýznamnější rozdíly byly zaznamenány v charakteristikách průběhu výuky na středních školách, kdy se v hodinách škol, jejichž žáci dosahují vyšší úrovně čtenářské gramotnosti, častěji vyskytovaly především situace, kdy žáci vyvozovali informace, které nejsou přímo uvedené v textu, a kdy žáci posuzovali, zda či do jaké míry text naplňuje účel, s nímž ho četli. Obecněji pak platí, že žáci těchto škol byli častěji vystaveni situacím, které kladou vyšší nároky na jejich činnost (např. shrnutí textu, hodnocení obsahu textu, práce se spolužáky a další). V případě základních škol je význam těchto rozdílů nižší. Základní i střední školy, jejichž žáci 19 Každá kategorie obsahuje celkem 53 škol se stejným podílem základních a středních škol v obou kategoriích. 0 % 10 % 20 % 30 % 40 % 50 % 60 % 70 % 80 % 90 % 100 %nedostatek příležitostí v rámci DVPP pro získání potřebnýchdovedností učitelůnedostačující didaktické dovednosti absolventů učitelskéhostudia pro výuku českého jazykanedostatek kvalitních didaktických návodů pro realizacináročnějších oblastí učivanedostatečná podpora úsilí školy o rozvoj jazykové a čtenářskégramotnosti žáků ze strany rodičůnedostatek času ve výuce pro obsahovou přetíženost ŠVPzásadní překážku účinnějšího rozvoje úrovně žáků v českémjazyku nevnímámnedostatek času ve výuce pro obsahovou přetíženost RVPobecný nezájem žáků o vlastní vzdělávání, případně ve spojenís převažující nechutí k českému jazykuučitelé ZŠučitelé SŠ