Česká školní inspekce Rozvoj čtenářské gramotnosti na základních a středních Čj.: ČŠIG-1065/19-G2 školách ve školním roce 2017/2018 27/43 tak je prokázaná úroveň žáka ve sledovaných aspektech čtenářské gramotnosti spojena také s jeho vyšší ambiciózností, s ochotou nezůstávat u jednoduchých úkolů a řešit úkoly složitější. Naopak nižší význam pro dosaženou úroveň čtenářské gramotnosti má vztah žáka k českému jazyku (oblíbenost českého jazyka) a také jím přiznaná aktivita v hodině. Tyto postoje jsou tak charakteristické a významné nejen pro žáky s vysokou úspěšností, ale také pro žáky s nižší úspěšností v testu čtenářské gramotnosti. Při zohlednění vlivu uvedených charakteristik žáka jsou rozdíly v dosažené úrovni čtenářské gramotnosti dále nejvýznamněji spojeny s horšími výsledky žáků škol nacházejících se v Ústeckém kraji, s lepšími výsledky žáků s pozitivními postoji ke spolupráci se spolužáky, s horšími výsledky žáků malých škol a s horšími výsledky žáků se SVP. Hodnocení faktorů úspěšnosti žáků 2. ročníku SŠ v testu čtenářské gramotnosti potvrzuje především významnost charakteristik žáka vztahujících se k jeho přístupu a postoji k výzvám. Vedle toho se však podle očekávání projevuje rozdíl v dosažených výsledcích žáků gymnázií na jedné straně a žáků nematuritních oborů vzdělání na straně druhé. Významněji lepších výsledků dosáhli také žáci veřejných středních škol a naopak horších výsledků žáci škol nacházejících se v menších obcích. Rozdělení žáků středních škol do „různě úspěšných“ skupin oborů vzdělání poměrně silně vysvětluje rozdíly v dosažené úrovni čtenářské gramotnosti žáků středních škol, zároveň však 17hodnocené charakteristiky vysvětlují stále jen část rozdílů v úspěšnosti žáků, a existují tedy další, zde nezohledněné faktory, které mají vliv na dosažené výsledky žáků. To, že lepších 18výsledků v testu čtenářské gramotnosti dosáhli žáci, kteří vyjadřují pozitivní postoje jak k výzvám, tak ke spolupráci se spolužáky, dokládá tabulka č. 10 uvádějící ta tvrzení obsažená v žákovských dotaznících, u nichž jsou nejvyšší rozdíly v průměrné úspěšnosti žáků, kteří na dané tvrzení odpověděli souhlasně, respektive nesouhlasně. Tabulka č. 10 Rozdíl průměrné úspěšnosti žáků (v procentních bodech), kteří danou otázku dotazníku zodpověděli souhlasně, a žáků, kteří danou otázku dotazníku zodpověděli nesouhlasně (otázky s nejvyššími rozdíly v úspěšnosti) a) žáci 9. ročníku ZŠ Tvrzení Rozdíl úspěšnosti (p. b.) Když je učivo náročné, soustředím se jen na ty snadné části. – 7,44 Když někde udělám chybu, snažím se ji pochopit. 7,09 Čeština je na mě příliš těžká. – 6,95 Když učivu nerozumím, vzdám to. – 6,28 Když pracuji s ostatními, nesděluji jim své myšlenky a nápady. – 6,14 Když se v češtině učíme něco nového, mám obavy, že to nezvládnu. – 4,80 Co napadá v češtině mé spolužáky, mě nezajímá. – 4,66 O tom, co probíráme v češtině, se snažím dozvědět co nejvíc. – 4,47 V hodinách češtiny se nezapojuji. – 4,30 V hodinách češtiny přemýšlím nad tím, co říkají ostatní. 4,22 17 Viz hodnota adj. R , která je vyšší v modelu pro žáky 2. ročníku SŠ. 218 Příkladem další proměnné může být úroveň sociálního znevýhodnění lokality školy, přičemž tato proměnná může uchopit vliv socioekonomického znevýhodnění některých regionů České republiky.