Česká školní inspekce Rozvoj čtenářské gramotnosti na základních a středních Čj.: ČŠIG-1065/19-G2 školách ve školním roce 2017/2018 12/43 Materiální podmínky Hodnocení materiálních podmínek škol důležitých pro rozvoj čtenářské gramotnosti žáků bylo zaměřeno především na utváření příležitostí ke čtení. Zjištění z prezenční inspekční činnosti v tomto ohledu ukazují na významný potenciál ke zlepšování stavu. Dobře fungující školní knihovna byla zaznamenána pouze na necelých dvou třetinách navštívených škol (62 %), v případě zbývající třetiny škol byly zaznamenány nedostatky (např. omezená nabídka titulů, omezený přístup žáků ke knihám a další) – na středních školách častěji než na základních a na soukromých školách častěji než na veřejných. Pouze na necelé třetině škol (častěji na základních školách) byla žákům k dispozici vybavená místa k četbě atraktivních knih a časopisů (čtenářské koutky) a podobně na třetině základních škol byly ve třídách umístěny třídní knihovničky obsahující různorodou nabídku knih přístupných žákům. Organizační a personální podmínky Úspěšný rozvoj čtenářské gramotnosti žáků je nepochybně podmíněn koncepčním přístupem školy v této oblasti. Takový přístup bohužel nebyl v navštívených školách běžnou praxí, neboť jen necelá třetina ze všech škol (podrobněji 32 % základních škol a 19 % středních škol) má psanou strategii rozvoje čtenářské gramotnosti. Podobně cíle čtenářské gramotnosti byly ve školních vzdělávacích programech (dále i „ŠVP“) komplexně zapracovány do všech, či alespoň do části vzdělávacích oborů pouze v případě 27 % základních a 19 % středních škol, které byly v rámci prezenční inspekční činnosti navštíveny. Bohužel převládá situace, kdy jsou v ŠVP uváděny jen některé cíle čtenářské gramotnosti (zpravidla ty, které jsou spojeny se spíše jednoduššími dovednostmi žáků), v 7 % škol se cíle vztahující se k čtenářské gramotnosti nevyskytly v ŠVP dokonce vůbec. Navštívené hodiny (oborová struktura uvedena v úvodu u zdrojů informací tematického šetření a jejich charakteristiky) byly sice v 96 % případů vedeny kvalifikovanými učiteli, míra aprobovanosti učitelů však byla bohužel výrazně nižší (84 %), což představuje riziko pozdější studijní neúspěšnosti žáků. Větší problémy s aprobovaností výuky byly zaznamenány na základních školách (82 %; zejména menší školy), a to především pro aprobaci cizí jazyk. Pro čtenářskou gramotnost je pozitivní, že výuka českého jazyka dosahovala ve srovnání s dalšími předměty vyšší aprobovanosti (94 %; jak pro základní školy, tak pro školy střední). Ne plně využita je možnost rozvíjet čtenářskou gramotnost prostřednictvím práce pedagoga nebo skupiny pedagogů, kteří jsou pověřeni věnovat se čtenářské gramotnosti a podporovat v tomto směru i ostatní učitele. Takový přístup byl zaznamenán pouze na polovině navštívených základních škol a jen na 40 % navštívených škol středních. Závažným problémem pak nepochybně je zvyšující se průměrný věk pedagogů českého jazyka. Řada učitelů se aktivně účastní dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (dále i „DVPP“) se speciálním zaměřením na rozvoj čtenářské gramotnosti. Svou neúčast na takto orientovaném DVPP kdykoli v minulosti nicméně uvedlo celých 15 % učitelů základních škol, a dokonce 30 % učitelů středních škol. Zároveň se učitelé základních škol účastnili DVPP v méně vzdálené době než učitelé středních škol (viz graf č. 6). Přes poměrně vysokou účast na DVPP se zaměřením na čtenářskou gramotnost nepovažuje 35 % učitelů základních škol a 41 % učitelů středních škol existující nabídku takto orientovaného DVPP za dostatečnou. Hlavní připomínky v tomto ohledu spočívají dle názoru učitelů v nízkém počtu vhodných akcí (20 % učitelů), v nevyhovujícím tematickém zaměření akcí (9 % učitelů), ve finanční či časové náročnosti (8 % učitelů) a v nízké kvalitě akcí (6 % učitelů). Významná připomínka spočívá v požadavku praktičtějšího průběhu akcí zaměřených na rozvoj čtenářské gramotnosti.