83dovědný výzkum a v části procedurálních a epistemických znalostí (funkce teorií, hypotéz a pozorování – STUDIUM SVAHŮ ).10Právě BOV může tento typ dovedností děti naučit či prohloubit.V čem jsou si badatelé a kritičtí čtenáři podobní? I vyspělí čtenáři přece vyhledávají a třídí informace, kladou si otázky, shrnují či vyvozují závěry a posuzují důvěryhodnost informací. Žáci nevystačí jen s dekódováním textu a doslovným sdělením obsahu. Měli by mít celý komplex dovedností, které lze shrnout pod pojem čtenářská gra-motnost.Badatelství dává čtenářství smysluplný kontext, poskytuje přirozené situace, v nichž je čtení potřeba, a umožňuje tak vznik autentických čtenářských cílů. Volbou vhodných postupů, například metod kritického myšlení, žák textu nejen porozumí, ale dokáže v něm objevit i rozpory či souvislosti. Svými slovy vysvětlí, o čem četl a jaký má na to názor.Za období tří let jsem si všimla, že mé pojetí čtenářství či badatelství spolu úzce souvisí a doplňují se. Obě pojetí vycházejí z konstruktivistického přístupu – z práce s prekoncepty (viz aktivity před četbou), které se musí ověřit, doplnit a vztáhnout do souvislostí s běžným životem. Všechno dosavadní vzdělávání mi v souvislosti s badatel-stvím dalo další význam, který je zejména využitelný v oblasti přírodních věd. Když někdo argumentuje, že rozvoj čtenářství je pouze pro češtináře, mohu namítnout a na několika vlastních lekcích také dokumentuji, že v oblasti přírodních věd je text nepopiratelným a nezanedbatelným zdrojem informací a postupů i příležitostí k rozvoji kritického myšlení.Všeobecně se dá říct, že žáci jsou přirozeně zvídaví. Pokud se k tomu přidá radost z učení a pocit bezpečného prostředí, stane se škola místem, které bude nabízet velké množství inspirace a příležitosti ke vzdělávání. Důraz na rozvoj čtenářských dovedností i badatelsky orientované hodiny tuto myšlenku zcela podporují.Přírodní vědy jsou ideálním prostředím pro práci s lineárními i s nelineárními texty.Vnímám ze své praxe, že při čtení a z diskusí nad textem si žáci lépe osvojují odborné pojmy a jejich význam. Mají je v souvislostech, na rozdíl od učebnic. Je to tím, že využívám různé texty.Moje zdroje textů (pouze příklady, je mnohem více možností):• kolegové z PŠÚ (Pomáháme školám k úspěchu),• časopis Kritická gramotnost (https://www.kellnerfoundation.cz/pomahame-skolam-k-uspechu/pro-jekt/pedagogicke-inspirace/casopis-kriticka-gramotnost),• časopis Kritické lístky (http://www.kritickemysleni.cz/materialy.php?co=kriticke_listky),• knihy z ověřených nakladatelství od věrohodných autorů (Rostlinopis, J. Dvořák, Baobab 2012, ISBN 9788087060629, Periodické příběhy, Williams, Dokořán Argo, 2016, ISBN 978-80-257-1935-0) aj.,• časopisy Přírodovědci, Vesmír, Příroda, Živa, Lidé a země,• webové zdroje: http://portal.chmi.cz/,https://www.national-geographic.cz/, www.prirodovedci.cz.Téměř nevyužívám učebnicové texty.Výhody oborového čtení pro žáky:Často nad textem formulují vlastní myšlenky. Odbornému textu lépe rozumí, při interpretaci vědí, co říkají, a nové poznatky si pamatují trvaleji.Učí se postupně přemýšlet nad každým textem i sdělením.Zajímavý text děti baví, přináší odpovědi i na jejich vlastní otázky.Neučebnicové texty nabízejí propojení i s jinými obory, zasadí téma či problém do života.10 https://www.csicr.cz/Csicr/media/Prilohy/PDF_el._publikace/Mezin%c3%a1rodn%c3%ad%20%c5%a1et%c5%99en%c3%ad/PISA-2015_uvo-lnene-ulohy-na-web-vcetne-obalky.pdf