82Obecné zásady:• V první řadě je to bezpečné prostředí ve třídě. Dítě, které je pod tlakem učitele či spolužáků, nedokáže aktivizovat mozek. Ve stresu mozek hlavně opakuje, ale není schopen přemýšlet ve vyšších hladinách kognitivních činností.• Dále je velmi vhodné vytvořit prostředí pro vnitřní motivaci a potřebu k tomu, aby se žák vyjádřil. Pokud bude přemýšlet nad tématem proto, aby se dozvěděl, jak je to ve skutečnosti, spíš než proto, aby vyhověl učiteli, více se aktivuje mozek a vědomosti jsou uchovány déle.• Je třeba myslet i na introverty. Introvert potřebuje delší čas na formulaci myšlenek. Není to proto, že by neměl na danou věc názor, ale introverti mají často potřebu více svoje nápady domýšlet, a to vyžaduje víc času. Navíc mohou být hned v počátku umlčeni extrovertním vyjadřováním svých spolužáků.• Formulace srozumitelného zadání je také důležitou součástí. Učitel by měl připravit takové zadání, které podnítí k přemýšlení co největší okruh žáků tak, aby měla následná diskuse co nejširší dopad na co největší počet žáků.• Žák by měl mít na vědomí, že nejde o intelektuální soutěž, ale spíš o hledání pravdivého poznání . Je důležité oponenta pochopit, aby pak jeho názor mohl být na základě argumentů potvrzen či vyvrácen.• Pokládání otevřených otázek – učitelé často pokládají dětem otázky uzavřené či se zaměřením na znalost, které vyžadují jedinou správnou odpověď. Někdy se stává, že otázky jsou „návodné“ a vlastně už v sobě ukrývají odpověď. Položení otázky, která je pro děti inspirativní, vedoucí k otevření mysli či lehce provokativní, je výborný start pro zahájení diskuse.Nácvik argumentace a zdůvodnění lze velmi dobře uplatnit v lekcích naplánovaných podle třífázového modelu učení (evokace, uvědomění si významu, reflexe) a výuky, kdy žáci na základě nových informací doplní svoje vlastní znalosti tématu a lépe pak sami vysvětlí podstatu nějakého jevu.Nácvik může probíhat také s pomocí metod RWCT (Čtením a psaním ke kritickému myšlení). Můžeme uvést například jednoduché grafické záznamy, jako je T-graf, Vennův diagram, ale také další metody, jako je diskusní pavučina, akademická debata nebo názorová škála. Ve své podstatě většina metod RWCT má potenciál k rozvo-ji kritického čtení, k vytváření názorů, jejich argumentaci či zdůvodnění. Uvést mohu dále čtení s předvídáním, podvojný deník nebo párové shrnování. Zajímavé je využití metody konverzační vstupenky nebo udělení uznání či doporučení k nějaké konkrétní práci.8Základem argumentace je zejména kritické myšlení, které učí žáka pracovat s jeho představami, myšlenkami a ná-sledně je doplňuje o nové poznatky, jež zasadí do rámce, a získá tak nové, mnohdy hlubší porozumění. Téměř všude se nachází potenciál pro vznik vlastního názoru, který se žáci často snaží sdílet ve dvojici či ve skupině.Podobně to vidím i u metod matematiky zaměřené výrazně konstruktivisticky či u badatelsky orientovaného vyučování.Právě zde vnímám to, že společně sledují dopad výuky na žákovo učení a využívají možnost tvorby vlastního názo-ru, zaujetí stanoviska, argumentace, obhajoby názoru i možnost kritického přemýšlení. Je kladen podobný důraz na to, aby si žák sám vytvářel porozumění informací s vlastní dopomocí či s dopomocí spolužáků. 9S badatelsky orientovaným vyučováním (BOV) je společný opět konstruktivismus, kdy si žák po vhodné motivaci klade otázky, odpovídá formou hypotézy, kterou následně ověřuje a zasazuje do souvislostí. Rozdíl mezi laboratorní prací a badatelskou výukou je zejména ten, že při „laborkách“ žák plní pokyny, které zadá učitel, nejčastěji podle nějakého metodického či pracovního listu. U badatelství se vychází z nějaké zkušenosti, žák si klade otázky a vy-mýšlí domněnky, odpovědi. Pak plánuje výzkum, tvoří závěry, vrací se k hypotéze a následně dává informace do souvislostí. Bádání je hlavně o myšlení, o plánování, hledání souvislostí a interpretaci vzniklých zjištění.Opět u výzkumu PISA 2015 je vidět absence žákovských dovedností v oblastech: vyhodnocovat a navrhovat příro-8 Zde je odkaz na některé konkrétní metody, které jsou uvedeny v publikaci Hany Košťálové, Čtenářská gramotnost jako vzdělávací cíl pro každého žáka, Praha, březen 2010: http://www.csicr.cz/html/CGvzdelavaci_cil/html5/index.html?&locale=CSY9 Např. https://www.h-mat.cz/principy