806 .3 Čtenářská gramotnost a přírodní vědyVýzkum OECD PISA definuje čtenářskou gramotnost (dále ČG) jako schopnost porozumět psanému textu, pře-mýšlet o něm a používat jej k dosahování určitých cílů, k rozvoji vlastních schopností a vědomostí a k aktivnímu začlenění do života ve společnosti.Tato definice, ačkoliv zní velmi odborně, má mnoho důležitých bodů, kterými bychom se jako učitelé oborů měli zabývat.Dovednost porozumět psanému textu a přemýšlet o něm získávají děti postupem času. Není to nic, s čím se rodíme a umíme to od začátku. Čtenářské návyky a rituály s nimi spojené si dítě osvojuje dřív, než se naučí samo číst a psát. Prohlíží si velkoformátové knihy s obrázky, popisuje to, co vidí, a dává do souvislosti s tím, co zažilo. Možností je mnoho. Rodiče mohou ČG u dětí malými krůčky rozvíjet. Pak se k nim přidává učitel.Učitel dítě učí dekódovat text, vytvářet prostředí, v němž vzkvétá vnitřní potřeba ke čtení, dítě si osvojuje čtenářské chování v oblasti intelektuální i emocionální. Žák reaguje na četbu textu nejdříve intuitivně a postupem času se učí vědomé odezvě. K tomu je třeba, aby měl učitel k dispozici vhodné a atraktivní texty, které podpoří zájem žáků o čtení a umožní mu rozvíjet potřebné čtenářské dovednosti.5Následující text se týká čtenářství v oblasti přírodních věd, které je nezbytnou součástí žákova porozumění životu v souvislostech, vytváření dovedností pracovat s různými informačními zdroji a vytváření hodnot pro život. Za-měřuje se na porozumění lineárních (souvislých) i nelineárních (mapy, grafy, tabulky, schémata) textů. V úlohách PISA 2015 je možno sledovat využití dovedností vysvětlovat jevy vědecky, vyhodnocovat a navrhovat přírodovědný výzkum, interpretovat data a důkazy v závislosti na žákových znalostech. K tomu dopomáhá orientace v různých typech textů, hledání vlastních odpovědí a argumentace při řešení úloh.Jak lze vysvětlit porozumění informačnímu textu?Základem je doslovné porozumění textu, v naučných oborech jde obvykle o práci s informacemi. Často slyším, že žijeme v informačním věku. Kdo má informace, ten má náskok před konkurenty, který mu otevírá cestu k úspěchu, vlivu a moci. Je důležité ale pochopit, že informace samotná nedisponuje mocí. Moc a konkurenční výhoda přichá-zejí tehdy, když je využita ta správná informace, když s ní dokážeme pracovat.Informace může být v textu vyjádřena přímo, nebo je třeba ji poskládat z více míst textu, či může být pouze nazna-čena. Zásadní je nad informacemi přemýšlet, kriticky je posuzovat.Žáci celkem dobře dokážou najít informace vyjádřené přímo . Z textu vyčtou letopočet, v mapě najdou hlavní měs-ta, z obrázku zjistí jednotlivé části či celky např. ekosystému. Výzkum PISA 2015 dokonce naznačuje lepší znalost českých žáků, než je průměr žáků zemí OECD v čtení z mapy znázorňující migrační trasy a velikosti skupin kulíka zlatého (Publikace s uvolněnými úlohami z mezinárodního šetření PISA 2015, str. 17). Zde žák dekóduje informace z mapy, kde rozpozná státy, světové strany a trasy, které jsou znázorněny šipkami. Pakliže umí pracovat s nelineál-ním textem (jako je například mapa), najde konkrétní informaci na daném místě mapy.Podobný případ je i u úlohy o sopečných výbuších (str. 34), kde žáci čtou z mapy rozmístění sopek a výskyt země-třesení po celém světě. Následně pak vyhledávají místo s nejmenším rizikem sopečné činnosti.Daří se jim také u jednoduchých úloh při výběru odpovědí týkajících se informací vyjádřených v textu nepřímo .Výzkum PISA 2015 potvrdil srovnatelnou úspěšnost českých žáků se zeměmi OECD u úlohy o migraci ptáků (str. 15), která ověřuje žákovu znalost principu evoluce a dovednost použít ji k vysvětlení, proč je pro daný druh výhodnější migrace ve velkých skupinách. Zde si žák v doprovodném textu přečetl, že stěhovaví ptáci se shromáždí v jedné oblasti, odkud migrují ve velkých skupinách, málokdy jednotlivě. Toto chování je důsledkem evoluce. Žák zde nenašel informace, co znamená evoluce, přitom tuto znalost musí mít a dát ji do souvislosti s porozuměním textu.5 Podrobnější informace k hledání a výběru textu a k tvorbě otázek k textům je možno najít v Publikaci s uvolněnými úlohami PIRLS 2016, kapitola 4 – Výběr textu a tvorba otázek, str. 119 na odkazu:https://www.csicr.cz/Csicr/media/Prilohy/PDF_el._publikace/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD%20%C5%A1et%C5%99en%C3%AD/PIRLS_elek-tronicka_verze.pdf