75i grafy.Komentář:Často panují předsudky o čtenářství v přírodních vědách. Říká se, že čtenářství patří jen do češtiny či do výchov. Také se zmiňuje, že učitelé „oboráři“ nemají vhodné texty, většinou jsou tak odborné, že jim žáci neporozumí. Další mylný mýtus je, že do čtenářství patří jen souvislé texty. Naopak. Do čtenářství patří i obrázky, tabulky, grafy, schémata, mapy aj.Právě zde je největší příležitost pro interpretaci dat a důkazů.Příběh 8Mezi hodinami dějepisu a přírodopisu si povídají děti.Žák 1: Ten dějepis mě fakt štve. Na začátku mě tak bavil, ale teď furt jen píšeme a já se ani nestihnu zeptat na to, co mě zajímá. Pak se mě učitel zeptá, co si myslím o odsunu Němců, ale ve třídě je takové ticho, že se pak stejně bojím říct, že si myslím, že to bylo brutální. A pak nakonec slyším, jak učitel říká, že to asi bylo dobře. Ještěže jsem byl zticha, s ním bych do křížku jít nechtěl.Žák 2: No, zato v přírazu to bude zase jako na fóru. I když děláme téma, které mě moc nebaví, udržitelná spotřeba, 4tak se vždycky objeví nějaký názor, který mě překvapí. Například minule Pavel říkal, že vidí jako větší problém obrovskou spotřebu igelitových sáčků a plastů než jaderný odpad. A ty argumenty, co měl, byly zajímavé, i když většina si myslela něco jiného. A učitelka, ta vlastně ani neřekla, co si o tom myslí. Musíme se jí zeptat…Komentář:Zde je příklad různého vedení diskuse v hodině. Učitel dějepisu učí frontálním způsobem výuky, kdy děti převáž-ně poslouchají jeho výklad. Když se optá občas na nějakou otázku, většinou si odpoví sám nebo v otázce již zazní částečně odpověď. U dětí toto prostředí není bezpečné, otázky nejsou motivující a je jasné, že důležité je znát názor učitele na problematiku.V druhém příkladu je vytvořeno prostředí pro vznik diskuse, kdy se žáci cítí bezpečně, a ačkoliv téma může být nezajímavé, přesto může přinést zajímavé podněty. Učitel je zřejmě ten, kdo diskusi moderuje, kdo sleduje argu-menty žáků a vlastní iniciativu nevyvíjí. Přesto je pro žáky partnerem pro diskusi, když žáky zajímá názor, co si o tom všem myslí.4 „Příraz“ znamená přírodopis.