73Úkol: Děj popište a vysvětlete. Navrhněte další pokus, kterým své vysvětlení potvrdíte.Jak účastníci úlohy řešili:A: Na většině seminářů byl průběh činnosti účastníků na tomto stanovišti téměř stejný. Nejprve se projevily rozpa-ky, nikomu se moc nechtělo „s kůží na trh“, vyčkávání, kdo první něco navrhne. Pak se někteří účastníci pustili do experimentování. Vzali do ruky dva listy papíru a pokoušeli se foukat. Ozývalo se odhadování – listy jasně půjdou od sebe, nejisté pochybování – možná k sobě, nebo se nepohnou. První pokusy ukazovaly, že se listy přibližovaly. To ale ještě pro mnohé nebylo průkazné. Brali si papíry i další účastníci a téměř všichni si svou domněnku ověřovali každý sám. Následně se všichni shodli na tom, že papíry půjdou k sobě. Náročnější bylo pak vysvětlení a zdůvod-nění. Většinou se našel ve skupině fyzikář, který pomohl správně jevy popsat a zdůvodnit.Nejnáročnější se ukázal úkol navrhnout další pokus. Účastníci uváděli další situace, kde se setkají s podtlakem v proudícím vzduchu nebo v proudící vodě. Hovořili o principech létání, o zúženém toku řeky. Zkoušeli vymýšlet a realizovat různé situace se svíčkami. Nakonec přišli na to, že postaví hořící svíčky blízko sebe a mezi plamínky fouknou. V tu chvíli projevili spontánní radost z objevu. Následovalo sdílení mezi skupinami a účastníci z této skupiny zaujatě popisovali, co prožili, co se naučili, jak by asi reagovali jejich žáci. Spontánně vstupovali do diskuse, vystřídali se téměř všichni.B: Na jednom semináři se ale scénář činností na stanovišti úplně změnil. Hned po přečtení úlohy se ujal slova jeden z účastníků. Vysvětlil ostatním, že listy půjdou k sobě, že se jedná o fyzikální princip letu a o důsledek Bernoulliho rovnice pro proudění tekutin, že jde o zákon zachování energie v proudící tekutině. Ostatní účastníci poslouchali, nikoho ani nenapadlo vzít do ruky listy papíru a experimentovat. Účastník, který přesně vyložil fyzikální zákonitos-ti, pokračoval dál v předvádění dalšího pokusu. Vzal jednu ze svíček, kromě uvedených pomůcek použil ještě skle-nici. Zapálenou svíčku postavil za sklenici a brčkem zepředu fouknul proti sklenici. Svíčku se mu podařilo sfouk-nout. Opět úplně přesně fyzikálně vysvětlil, co a proč se stalo. Z jeho výrazu se dalo vyčíst částečně uspokojení, že vše dokázal předvést, a částečně pohrdání, že se nedozvěděl nic nového. Ostatní účastníci skupiny poslouchali, pokyvovali hlavami, na nic se neptali. Pak se rozešli do jiných skupin, ve kterých ještě probíhal čilý pracovní ruch. Při sdílení mezi skupinami o práci ve skupině referoval pouze pán, který vše předváděl. Ostatní mlčeli.Komentář:V obou příbězích si účastníci semináře – učitelé prožili situace podobné situacím, které žáci prožívají v hodinách. V příběhu A se na začátku dostali do situace pro ně nezvyklé, bylo těžké se oprostit od pocitu, že hned v první chvíli neznají odpovědi (většina z nich nebyli učitelé fyziky, fyzikáři se neprojevili). Postupně se však i učitelé začali chovat stejným způsobem jako žáci. Experimentování je zaujalo, odvážili se předpovídat, co se stane, byli zvědaví, jestli se jejich odhady potvrdí. Pro mnohé bylo překvapení, že se stalo něco jiného, než předpokládali. Všechny pak zajímalo, proč se to děje. Uvažovali nahlas, radili se, argumentovali, byli aktivní.V druhé části zaujatě hledali možnosti řešení, zkoušeli různé varianty. Když se jim konečně podařilo najít řešení, prožili si radost z objevu. Při sdílení pak ochotně a živě reflektovali své pocity, diskutovali o tom, jaké jsou výhody a nevýhody činností, při kterých žáci objevují. Všichni se do diskuse zapojili.V příběhu B naskočil scénář klasické frontální výuky. Fyzikář z gymnázia bez předvedení pokusu správně, kultivo-vaně odborným jazykem vysvětlil fyzikální podstatu popsaného pokusu. Nikdo z účastníků nevzal do ruky papíry, aby si tvrzení fyzikáře ověřil. Fyzikář byl pro účastníky dostatečnou autoritou. Dá se předpokládat, že učitelé jiných předmětů použitému odbornému výkladu nemuseli rozumět. Nikdo se však neosmělil na něco se zeptat.Při navrhování pokusu k ověření myšlenky fyzikář nevyužil nabízené pomůcky, ale vzal si navíc sklenici a předvedl pokus, který znal. Ani se nesnažil hledat jiné varianty. Účastníci byli pasivní, pouze přihlíželi, neprojevili příliš velký zájem, nikoho nenapadlo hledat další řešení. Při sdílení mluvil jen fyzikář, ostatní účastníci se do diskuse nezapojili. S řešením byli velice brzy hotoví, někteří dávali najevo, že je činnost nebaví.Stejný pokus může být v hodině realizován různou formou: - pokus je popsán a vysvětlen učitelem s využitím obrázku v učebnici, případně promítnut v prezentaci; - pokus je předveden a vysvětlen učitelem;