71Děti se na hodiny těší, věnují se přírodovědným aktivitám i ve volném čase. Obsah výuky a očekávané výstupy jsou stejné, liší se formy a hlavně aktivita a zaujetí dětí.Hodiny, ve kterých převládá experimentální činnost žáků, jsou pro učitele velmi náročné nejen na přípravu, ale i na práci v hodině. Nestačí používat pouze učebnici, učitelé často vyhledávají a využívají materiály z různých zdrojů, z odborných knih i časopisů, vytvářejí pracovní listy. Je obtížné experimentální činnost žáků hodnotit.Řada učitelů preferuje formativní hodnocení před známkami. Někde hodinu připraví a vedou sami žáci a sami se i ohodnotí. Ukázka dobré praxe z hlediska hodnocení žáků je uvedena v kapitole Hodina vedená žáky. Jedná se o hodinu matematiky přibližně v pololetí v 6. třídě, kde vyučuje Tomáš Chrobák. Třída je od začátku školního roku vyučována konstruktivisticky Hejného metodou. V kapitole jsou uvedena kritéria hodnocení, na kterých je velmi cenné to, že si je vytvořili sami žáci. Hodina by se mohla stát inspirací pro mnohé učitele nejen matematiky, ale i jiných předmětů. Je však třeba mít na paměti, jaké zkušenosti mají žáci z předchozích hodin, že popsaná hodina je výsledkem předchozí práce učitele.Pro inspiraci a k zamyšlení uvedeme několik ilustračních příběhů ze školního života.Příběh 1: Cesta do školy první den na gymnáziumPrvního září se náhodně cestou do školy setkali novopečený primán P a učitelka fyziky U z místního gymnázia. Při společné cestě se spolu dali do řeči.P: Dobrý den.U: Dobrý den. Tak jakou máš dnes náladu? Prázdniny byly krátké, mohly by být ještě aspoň týden.P: Ani ne. Já jdu dnes poprvé na gymnázium, tak jsem zvědavý.U: Na co se nejvíc těšíš?P: Na nové spolužáky a na matematiku, že bude pořádná.U: No to je prima, že tě baví matematika. A co fyzika? S tou budete začínat.P: Na tu vůbec ne, té se bojím.U: Proč? Vždyť ani ještě nevíš, co se při ní budete učit.P: To náhodou vím. Brácha říkal, že je to strašná otrava, že to jsou jen samé vzorečky a ty se musí učit zpaměti.U: Tak uvidíme, jestli má brácha pravdu, a za měsíc si o tom zase popovídáme.Komentář:Setkáváme se s častými předsudky a představami o nezáživnosti a nepochopitelnosti přírodovědných předmětů. Nejednou se v rozhovoru se známým hercem nebo zpěvákem dočteme, že mu nešla matematika, že z ní propadal. Fyzika a chemie jsou označovány za snůšku vzorců. Učitel pak má nelehký úkol tyto představy zlomit a ukázat dětem fyziku i chemii všude okolo nás, s fyzikálními i chemickými ději se můžeme setkat každý den a na každém kroku. To ale nejde přes teorii, přes poučky a vzorečky. Děti potřebují prožít vlastní zkušenost, jevy pozorovat, „ohmatat“ je vlastními smysly, objevovat. Důležité je první setkání s přírodovědnými předměty, které bývá rozho-dující pro vybudování vztahu k poznávání a chuti hledat souvislosti.Příběh 2: Kroužek debrujárů – sobotaVedoucí kroužku: Příště se sejdeme až za dva týdny, ve čtvrtek musím být na jiné akci.Děti: Tak to teda ne! Tak se sejdeme jindy. Třeba v sobotu.Komentář:Kroužek debrujárů je zaměřený na badatelskou činnost především z oblasti fyziky, chemie a techniky. Hnutí de-brujárů je mezinárodní, vzniklo v Kanadě. Název pochází z francouzštiny, kde slovo débrouiller znamená rozluštit, rozmotat, rozplést, objasnit, vyjasnit, vědět si rady.