706 Inspirace pro učitele6 .1 PříběhyKoho a čeho se týká šetření PISAProjekt PISA se zaměřuje na zjišťování úrovně čtenářské, matematické a přírodovědné funkční gramotnosti pat-náctiletých žáků. To znamená, že zkoumá, jak jsou pro život připraveni žáci vycházející ze základního stupně vzdě-lávání. Výsledky nabízejí možnost mezinárodního porovnání úrovně funkční gramotnosti jak mezi zapojenými zeměmi, tak i sledování vývoje v průběhu let.Proč se zabývat výsledky mezinárodního šetření a co je cílem publikacePatnáctiletí žáci se začínají připravovat na své budoucí povolání, rozhodují se, kde budou ve svém vzdělávání po-kračovat, aby byli schopni v životě dobře fungovat, jaký zvolí obor. Otázkou je, jestli jsou na tento krok připraveni a jestli obstojí později v konkurenci na trhu práce. Právě mezinárodní porovnání může ledacos napovědět. Cílem publikace je ukázat, ve kterých vzdělávacích oblastech naši žáci byli úspěšní nebo alespoň průměrní, ve kterých oblastech dosáhli podprůměrných výsledků. Pokusíme se hledat příčiny a nastínit možnosti, jak situaci vylepšit.Co šetření ukázaloHlavním cílem šetření PISA 2015 bylo zjistit úroveň přírodovědné funkční gramotnosti. Podrobné výsledky jsou k nahlédnutí v publikaci Národní zpráva PISA 2015. Z tabulek a grafů můžeme vyčíst, že celkově naši žáci v roce 2015 dosáhli výsledků odpovídajících průměru zemí OECD, nebo že v roce 2006 byl výsledek nadprůměrný. Znepokojující ale je, že se řadíme mezi sedm zemí OECD, jejichž výsledek se od roku 2006 do roku 2015 výrazně zhoršil.Přehledný graf celkového výsledku na straně 97 vypovídá, že naši žáci mírně nadprůměrně prokazují obsahové znalosti a dovednost vysvětlovat jevy vědecky, průměrně dokážou vědecky interpretovat data a důkazy, podprů-měrné jsou procedurální a epistemické znalosti a podprůměrná je i dovednost vyhodnocovat a navrhovat přírodo-vědný výzkum.Výsledky jednotlivých úloh rozkryjí ještě další skutečnosti. Pokud úloha testuje dovednost vědecky interpretovat data a obsahovou znalost, dosahují naši žáci dosti vysokého procenta úspěšnosti (50–93 % v uvedených úlohách). V otázkách, které testují dovednost vyhodnocovat a navrhovat přírodovědný výzkum spolu s procedurální nebo epistemickou znalostí, je procento úspěšnosti velmi nízké (3–15 % v uvedených úlohách). Pokusíme se nastínit možné příčiny této situace.Jaká je situace v českých školách a jak se dá zlepšitÚspěšnost žáků při řešení úloh ovlivňuje celá řada faktorů. V letech 2018 a 2019 ČŠI organizovala semináře po celé republice, na kterých se učitelé seznamovali s výsledky šetření v TIMSS 2015 a PISA 2015 i s uvolněnými úlohami. Učitelé různých aprobací a různých typů a stupňů škol diskutovali o výsledcích a zamýšleli se nad jejich příčinami. Často si učitelé stěžovali na neobvyklou formu zadání úloh. Uváděli, že žáci ve škole řeší jiné úlohy, s podobným zadáním se ještě nesetkali, nemají takové úlohy „natrénované“. Dokonce nejednou zaznělo, že v zemích s výborný-mi výsledky jsou žáci na testy PISA připravováni.Texty úloh v testech PISA učitelé označovali za velmi obsáhlé a náročné na soustředěnost žáků. Namítali, že žáci nedočtou zadání, proto nemohou úlohu správně vyřešit. O tom, jak úspěšnost řešení úloh může být ovlivněna čte-nářskou gramotností, pojednává kapitola Čtenářská gramotnost a přírodovědné předměty.Podprůměrné výsledky v dovednosti vyhodnocovat a navrhovat přírodovědný výzkum vyplývají z toho, že většina žáků má velmi malé zkušenosti s vlastní experimentální činností. Většinou učitelé uvádějí, že při současném počtu hodin přírodovědných předmětů a množství předepsaného učiva není možné dělat pokusy, laboratorní práce na řadě škol byly zrušeny. Žáci ztrácejí zájem o přírodovědné předměty. Je ale i celá řada učitelů, kteří mají jiné zkuše-nosti. Dělají s dětmi pokusy, projekty, děti píší ročníkové práce, mají ve škole „zvěřinec“, školní zahradu se záhony.