4Struktura publikaceTak komplexní evaluační nástroj, jakým je mezinárodní test, má pevný, obsáhlý a přesný teoretický základ pro tvorbu úloh, konstrukci testu a vyhodnocování výsledků. Zaručuje vysokou stabilitu výsledků a jejich srovnatelnost nejen mezi zeměmi, ale i v průběhu testovacích cyklů. Na začátku druhé kapitoly této publikace je uveden krátký přehled koncepčních kategorií stanovených pro zjišťování výsledků v přírodovědné gramotnosti a popis formy testové otázky. Následně jsou u každé testové otázky vyjmenována ta koncepční kritéria, jež otázku přesně charak-terizují, což umožňuje čtenáři na skutečných příkladech snáze porozumět jejich obsahu. Podrobněji pak o těchto kritériích pojednává Koncepční rámec hodnocení přírodovědné gramotnosti šetření PISA 2015 .2Třetí kapitola je věnována objasnění záměrů a motivů autorů testových otázek. Nejdříve je rozebrána jedna otázka ze školního testu včetně jejího bodového hodnocení, čímž se ukazuje, jak by mohl uvažovat pedagog, když ji pro své žáky připravuje. Následuje analýza otázky ze šetření PISA, která také popisuje důvody a úmysly tvůrců. Uvedené hodnocení otázky dokumentuje péči a důraz, které se na něj při vyhodnocování testu klade.V kapitolách čtyři a pět jsou prezentovány uvolněné klasické i interaktivní úlohy doplněné o metodické poznám-ky ke konstrukci interaktivních úloh v elektronickém prostředí. Součástí popisu každé testové otázky je tabulka s její přesnou charakteristikou. Ty uvedené uvolněné otázky, které byly použity v hlavním šetření, obsahují tabul-ku s úspěšnostmi žáků a zařazení do gramotnostní úrovně. Podrobný slovní popis gramotnostních úrovní, které přesně vymezují, co žák musí zvládat, obsahuje příloha 1.Nově zařazená šestá kapitola reaguje na komentáře a obavy některých pedagogů, že úlohy typu PISA jsou pro žáky příliš neobvyklé a složité . Formou krátkých příběhů ze škol podněcuje diskuzi k podobě současného vzdělávání a naznačuje, jak by tyto méně obvyklé úlohy mohly přispět k tomu, že přírodovědné předměty a matematika budou žáky více bavit . V neposlední řadě pak formou praktických ukázek z výuky přírodověd-ných předmětů poukazuje na význam mezipředmětového rozvoje čtenářské gramotnosti . Příloha 2 ukazuje výsledky žáků v šetření PISA 2015 na dílčích škálách koncepčních kritérií přírodovědné gramot-nosti ve vybraných zemích. Z grafu vyplývá, že čeští žáci lépe zvládají vysvětlování jevů vědecky, avšak hůře vyhod-nocují i navrhují přírodovědný výzkum, nebo že mají lepší znalost obsahu přírodních věd než znalost procedurální a epistemickou . Příklady otázek, kterými se uvedená dovednost, znalost a vzdělávací oblast testovala, je možné 3v publikaci vyhledat na základě informací v tabulkách u jednotlivých testových úloh.V příloze 3 je graf ukazující četnost zařazování učitelem řízených aktivit při výuce přírodovědného předmětu v růz-ných druzích škol. Údaje jsou ze žákovského dotazníku, v němž byly otázky týkající se výuky konkrétního příro-dovědného předmětu, mimo jiné také k četnosti zařazování učitelem usměrňovaných aktivit. Je zřejmé, že pokud učitel vysvětluje vědecké myšlenky, učitel diskutuje o dotazech žáků a názorně demonstruje nějakou myšlenku v hodinách často (v mnoha hodinách nebo každou nebo téměř každou hodinu), dosahují žáci v testu přírodovědné gramotnosti lepších výsledků. Častější diskuze celé třídy s učitelem v hodině naopak k lepším výsledkům nepřispí-vá. Z grafu je také zřejmé, že právě ve víceletých gymnáziích, jejichž žáci dosáhli nejlepšího výsledku v přírodovědě, jsou výše jmenované aktivity, které mají pozitivní vliv na výsledek, zařazovány o něco více než v českém průměru. Naopak diskuze celé třídy s učitelem, která na lepší výsledek v přírodovědné gramotnosti vliv nemá, je ve víceletých gymnáziích o něco méně častá, než je český průměr. Vědomost cíle a záměr vzdělávání podpořené vytvářením testů v souladu s nimi budou mít pozitivní vliv na výsledky žáků.V poslední příloze (příloha 4) jsou odkazy na dostupné materiály z přírodovědných a matematických šetření PISA (testové úlohy, koncepční rámce, národní zprávy) a z šetření TIMSS a PIRLS.Vybrané otázky z šetření PISA jsou obsaženy ve veřejné databance testů, která je součástí inspekčního systému elektronického testování InspIS SET.ZávěremV oblasti realizace mezinárodních šetření výsledků vzdělávání je cílem České školní inspekce nabízet odborné pedagogické veřejnosti i všem zájemcům o vzdělávání v České republice pravidelné a relevantní informace nejen o výsledcích našich žáků v těchto testováních a o jejich mezinárodním srovnání, ale také doprovodné analýzy 2 http://www.csicr.cz/Prave-menu/Mezinarodni-setreni/PISA/Metodika-setreni/Koncepcni-ramec-hodnoceni-prirodovedne-gramotnosti3 Epistemická znalost se týká správného pochopení funkce teorií, hypotéz a pozorování v přírodovědeckém zkoumání a odůvodnění, zda byly vhodně použity.